Farníček

Farníček, neboli Hravé náboženství,

je náboženství pro předškoláčky, ve kterém děti spolu se svými maminkami pomalinku objevují samy sebe, svět, společenství, víru, modlitbu… Ve Farníčku je pro každé dítě čas… Ať už je průbojné, nebo stydlivé, ať mu jsou tři roky, nebo půjde po prázdninách do školy, každé zde má své místo, svůj čas, každé dostává svůj prostor a pozornost.

Při každém setkání zakusí děti nějaký příběh ve formě krátké pohádky, dotknou se nějakého tajemství, či překvapení, vždy je čas na kratičkou modlitbu, písničku a z každého Farníčku děti odcházejí také s překrásným vlastnoručním výtvorem.

A teta Fany nezapomíná ani na nás, na maminky. K čaji a dobré buchtě má pro nás připravena slova k zamyšlení i k povzbuzení. A samozřejmě se vždy také najde čas na úplně obyčejné maminkovské povídání...

Rozdělení do skupin a termíny...

čestní hosté: 

Pavla Pražáková

Míša Kubečková

Slovíčka pro maminky...

Slůvka, nad kterými můžeme rozjímat, ale která hlavně chceme uskutečňovat v našem životě...

ŠKOLNÍ ROK 2013/14

září -říjen

Zamýšlely jsme se nad tím, čím vším je žena, manželka, maminka... Jaké role a funkce zastáváme? Vymýšlely jsme a bylo toho hodně, od těch nejdůležitějších, až po ty méně důležité, nebo ne tak často prožívané... 

Takže jsme manželky, matky, dcery, tety, snachy, poradkyně, uklízečky, pradleny, pekařky, kuchařky, nákupčí, zásobovačky, psycholožky, utěšovatelky, učitelky, švadleny, vyjednavačky, obhájkyně, smírčí soudkyně, moralistky, malířky, vypravěčky, kazatelky.... Atd. atd...

Pak jsme všechny naše "funkce" uzavřely do velkého srdce... Na znamení toho, že to všechno chceme dělat s láskou... Kéž se nám to daří a Bůh nám k tomu žehná, aby to vše neslo dobré ovoce...

"Když člověk zapomene používat srdce, stává se nebezpečným sobě i svému okolí..."

"Zasévej ráno lásku, v poledne pokoj a večer smíření..."

ŠKOLNÍ ROK 2012/13

Farníček 15. a 22. února:

Manželská úcta, aneb "Dej manželovi úctu, on ti vrátí lásku..."

Zamýšlely jsme se nad manželským slibem, nad nenápadným a často přehlíženým slibem úcty. Manželská úcta je pevně spojena s láskou a je také základním předpokladem pro zachování slibu věrnosti. 

Manželský slib je krásný a náročný... Bez Boží pomoci nejsme schopni jej naplňovat.

Slib úcty - záležitost naší vůle...

Manželskou úctu jsme však slíbili - znamená to tedy, že v některých okamžicích (nebo celých etapách našeho manželství) se naše úcta stává záležitostí naší vůle. Ne vždy je náš manžel opravdu "úcty-hodný", přesto platí náš slib... Zde jsme často odkázáni "jen" na Boží milost.

Schopnost projevovat úctu se považuje za ctnost. Sv.Pavel radí jak uplatňovat lásku: "...v uctivosti předcházejte jeden druhého..."

Tři roviny prožívání manželské úcty:

1. vnější - před lidmi, ve společnosti... Utváříme tím i "úctyhodnost" manžela před druhými lidmi. Máme možnost ho ocenit, vyzdvihnout jeho kvality. Pozor na hloupé ponižování a také na neuctivé hodnocení manžela před kamarádkami atd.

2. domácí (děti, blízká rodina, intimita) Když projevujeme manželovi úctu, respektujeme ho, pomáháme mu převzít roli "hlavy rodiny", která je nutná pro výchovu dětí. Pomáháme dětem naplňovat 4.přikázání... Shazováním jeho autority si podřezáváme větev samy pod sebou. 

3. vnitřní - Budeme-li mít úctu k manželovi zakořeněnou pevně v našem srdci, bude pro nás přirozené ji projevovat i navenek. Je dobré si tento postoj utvářet dokud k tomu máme duševní síly. Připomínat si, zač svému manželovi vděčíme, za co si ho vážíme... 

Manželská úcta však není křeč, která by nás vedla ke lži a našemu utrpení. Je-li úcta spojena s láskou, dovoluje nám citlivě a v pravý čas upozornit druhého i na jeho chyby. 

Samy bychom měly pomáhat svému muži, aby si i on mohl vážit nás, abychom byly také "úctyhodné"...

Měly bychom se naučit projevit svému manželovi častěji úctu -vyzvidhnout jeho kvality, ocenit, projevit vděčnost... Bytostně to potřebuje.

Jako trénink i postní zamyšlení nám poslouží domácí úkol:

Napíšeme si, za co si svého manžela vážíme, za co ho obdivujeme, zač mu vděčíme...

Farníček 4. a 11.ledna:

Představte si, že vám není dobře, že máte špatnou náladu a kdosi vás veze úchvatnou krajinou. Krajina je překrásná, ale vy nemáte náladu to skutečně vidět. O pár dnů později projíždíte znovu stejným místem a říkáte si: „Nebesa, co to se mnou bylo, že jsem něco takového přehlédl?“ Všechno najednou zkrásní, když se změníte. Nebo se na stromy a hory díváte při bouřce skrze okno, které je celé mokré od deště, a všechno je takové rozmazané a beztvaré. Máte chuť vyskočit a změnit nějak ty stromy, změnit ty hory. Počkejte ale chvíli a prohlédněte si pořádně to okno. Když bouřka ustane, přestane pršet, a vy se podíváte ven, řeknete: „Jak najednou vypadá všechno úplně jinak!“

                Věci ani lidi nevidíme takové, jací jsou, ale takové, jací jsme my. Proto když se dva dívají na tutéž věc nebo na téhož člověka, výsledkem jsou dvě různé reakce.

                Vzpomínáte si na tu větu z Písma o tom, jak se všechno změní v dobré těm, kteří milují Boha? Když se konečně probudíte, nesnažíte se, aby se děly dobré věci. Ony se prostě dějí. Najednou chápete, že všechno, co se vám děje, je dobré. Vzpomeňte si na některé lidi, se kterými žijete, a které byste rádi změnili. Jsou podle vás náladoví, bezohlední, nespolehliví, zrádní a podobně. Ale když vy budete jiní, oni budou také jiní. To je lék, který nikdy neselže. Až se změníte vy, změní se i oni. A budete na ně jinak pohlížet. Kdo vypadal děsivě, může najednou vypadat vystrašeně. Ten, kdo se zdál být hrubý, bude prostě jen plný strachu. A najednou už nikdo nemá tu moc vás nějak zranit.

Z knihy Anthonyho de Mella Bdělost.

Farníček 5.10.

Děkujeme za povídání na téma "Moje boje..." Helence Ptáčníkové...

Přesto, že jsme pozorně poslouchali, podařilo se nám spolu s dětmi vytvořit překrásné kaštanové panáčky...

ŠKOLNÍ ROK 2011/12

1. Farníček

Spokojenost neznamená jen mít, co mám rád, ale i naučit se mít rád to, co mám.

2. Farníček

Každý z nás může být oknem, skrze něž je možné zahlédnout Boží tajemství.

3. Farníček

Poklad věřícího člověka spočívá v radosti z jistoty, že je milován a že se může učit milovat. Abbé Pierre

Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Ž 51,12

Maminky vyráběly opravdu nádherná srdíčka s látkovými stužkami, na jejichž rub máme značit tečkou každý malý skutek lásky. O inspiraci, sílu a hlavně zdroj vší lásky jsme prosily Pána...Příště si o této praxi budeme svědčit.

4. Farníček

Aby mohla matka dát med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem. Erich From

Farníček - 1/2012

Martina tajná přísada.docx (15,6 kB)

Farníček - 2/2012

V obrácení a ztišení bude vaše spása,

v klidu a důvěře vaše vítězství.

Iz 30,15

Farníček - 3/2012

Dostali jsme krásný úkol na závěr postní doby. Každý den máme pokleknout pod křížem a s očima upřenýma na zmučeného Krista prosit slovy písně:

Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, 

jenž jsi za nás trpěl hříšné, smiluj se nad námi!

Zpívat, nebo recitovat tuto modlitbu budeme vždy třikrát. Poprvé za nás, podruhé za naše nejbližší, potřetí za ty, které nám Bůh různým způsobem svěřil do našich modliteb...

Farníček - 4/2012

Ke konci postní doby jsme si poslechli příběh O králi hlupáků...SMRT.docx (22,6 kB)

Připomněl nám, že je dobré myslet na svou smrt i na své vzkříšení. Kéž bychom měli takovou lásku ke Kristu, že bychom o smrti dokázali rozjímat ne plní strachu, ale plní touhy po setkání s Pánem, který nás nekonečně miluje...

Farníček - 5/2012

Ve dnech přípravy na slavnost Seslání Ducha svatého si chceme vyprošovat jeho dary slovy krásné litanie k Duchu svatému.

Fanynka nám moudře poradila napsat si jednu nebo dvě prosby, které se zvlášť dotkly našeho srdce, a denně se je s důvěrou modlit.

Litanie k Duchu svatému.docx (39,3 kB)